Nervózně posedáváme na židlích v jedné z kanceláří severočeské policejní správy v Ústí nad Labem. Co chvíli jedna nebo druhá pohlédneme oknem vzhůru k obloze. Jen ať nezačne pršet! S našimi kolegy, kriminalisty, kteří se specializují na mravnostní trestnou činnost, se totiž právě chystáme na preventivní obhlídku úseku silnice z Chomutova na Horu sv. Šebestiána a pak známé teplické části E 55. Pravého to ráje vyznavačů sexuální turistiky - pravého to pekla pro místní obyvatele, radní a policii.
Konečně jsme kompletní - dvě ženy a čtyři muži, bílý a modrý favorit. Je 16.25 hod., počasí nám zatím přeje, nasedáme. Na doporučení zkušenějších kolegů každá do jiného vozu na sedadlo vedle řidiče (budeme tak méně nápadní), se dvěma "bodyguardy" v zádech pro jistotu. Vyrážíme... Cesta do Chomutova ubíhá v poklidu. Kriminalista sedící po mé levici si požitkářsky zapaluje cigaretu. Jeho kolega na zadním sedadle favoritu kontroluje foťák. Hlavou se mi honí všechna varování před možnými riziky, která nás na naší neobvyklé vyhlídkové jízdě mohou čekat. Přerušuji mlčení: Je na trase opravdu tak nebezpečno? "Napište to asi takhle - někteří provozovatelé podniků jsou ozbrojeni. V případě, že se cítí ohroženi, třeba výtržností zákazníka, jsou připraveni zbraň použít. S tím musíme počítat." Jaká je národnostní skladba prostitutek na trase? "Češky (převážně rómské národnosti), Ukrajinky, Litevky, Bělorusky, Rusky, Bulharky, občas také Polky." Objevují se mezi prostitutkami na trase také pohřešované dívky?
"Občas. Problém nastává, když jsou plnoleté. Taková holka je na trase dobrovolně, takže můžeme akorát informovat rodiče o tom, kde dcera je. Aby se vrátila domů, ji nutit nemůžeme. Co se týče věku holek, dá se říct, že se policii v poslední době podařilo přimět pasáky, aby neměli na silnici nezletilé holky. ( Mladší 15 let - pozn. aut.) Na to si dávají pozor." Myslíte si, že jsou na trase taky oběti únosů? "Jsou. Ale ty holky to ze strachu nikomu neřeknou. Mají takový strach z pasáků, že to častokrát neřeknou, ani když mluví s policistou." Jsou na trase také uspávačky? „Byly na Varnsdorfsku, ale v současné době o žádné takové nevíme.“ Šlapou na trase jen ženy? "Teď o žádném chlapovi nevím. Před časem jeden šlapal na Děčínsku, ale i ten byl převlečený za ženu." K Hoře sv. Šebastiána Zhruba v 17.30 už jedeme z Chomutova po silnici I. třídy č. 7 směrem k hraničnímu přechodu Hora svatého Šebestiána. Asi po jednom kilometru zaregistrujeme první dvě "vlaštovky". Na pohled celkem nesmělé, v romantických bílých halenkách a černých minisukních. Obě tmavovlásky, silně snědé, s úsměvem havajských hostesek. Několik desítek metrů za nimi si vedle příkopu pospává další děva. Tentokrát už méně romantického zjevu, v ušmudlaných šatech. Zřejmě se tu od silnice hodně práší, soudíme, když pozorujeme další nečistou krasavici. Na to ale dívčina nedbá a vysílá kolem sebe smyslné pohledy.

Ve vísce Domina nabízejí u stánku pestrobarevné plastové trpaslíky v různých velikostech, větrné mlýny a dalmatiny. Trpaslíkům konkurují dvě blondýny v bodýčku. Máme však vážné pochybnosti o pravosti jejich zlatých vlasů. Vzpomínáme si, že jsme takové typy vídávali na dovolené v Bulharsku. Jasně, jsou to určitě Bulharky. Mají doprovod. Nejspíš pasák, jižanské rysy a nepřístupný výraz. Následují další a další stánky se suvenýry. Komu je ale prodávají? Vždyť tu nikdo nenakupuje. V Křimově nás vítají noční kluby. Kleopatra a Kalypsó, před kterým lelkují dvě odbarvené Romky. Blížíme se k Hoře Sv. Šebestiána a na další autobusové zastávce se tísní dvě korpulentní prostitutky tmavé pleti. Od Hory sv. Šebestiána jedou kolony zahraničních vozů. Převážně Němci a Holanďané. Někdy si povolnou holku dopřeje i našinec, jako třeba prošedivělý padesátník v červeném peugeotu, který právě vysadil šlapku s hlubokým výstřihem.

Chomutovská "trasa prostituce" je nejdelší v severních Čechách. Z počítadla na palubní desce odečítám údaj sedmnáct kilometrů! Je 17.55 hod. Krátký oddech a opět nasedáme, otáčíme se a jedeme zpátky. "Některé z těch holek nevypadají špatně," míním. Kriminalista mě vyvádí z omylu: "To si můžete myslet. Ale jen do chvíle, než se k vám posadí do auta a otevřou pusu. To, že navíc odporně páchnou vším možným, vám snad ani nemusím říkat". To už se ale blížíme k objektu našeho zájmu. Je to podnik se dvěma velkými vitrínami, ve kterých se svůdně vlní nabízené "zboží". Jedna z dívek je štíhlá, vysoká blondýnka v bílé podprsence a tmavých punčochách (nebo jsou to vysoké boty?). Druhá je v černém spodním prádle. Je mi trapně za všechny ženské. Vystavují se tu jako opice v kleci a berou za vděk každým, kdo zaplatí. Blížíme se zpátky k Chomutovu. Za sebou necháváme řadu dřevěných prodejních stánků, opatřených skleněnými tabulemi. "Výklady" prozatím zejí prázdnotou. Zato děvčata na ulici posilují své řady. Mnohé se přizdobují bohatými příčesky ve zlatavém nebo tmavě černém odstínu. Svůdné oblečky a ještě svůdnější úsměvy a pózy tak mají žádoucí účinek na sexuchtivé turisty. Vjíždíme do Chomutova, kde šeď periferie zpestřují neony nočních klubů. Za prosklenými tabulemi je tu a tam vidět tančící svůdnice. Chomutovskou trasu jsme zvládli. Jsme zvědaví, jak bude na vyhlášené E 55. Směrem k Dubí "Teď se dívejte," upozorňuje mě jeden z kriminalistů. Míjíme podnik s nápisem MOTOROLI, kde holky posedávají u zahradního stolku pod slunečníkem. Kriminalista mě upozorňuje na rozestavěnou budovu po levé straně: "Předpokládáme, že to bude další bordel", říká bez obalu a dodává: "Teď se podívejte napravo." Vidím podlouhlý polorozpadlý špinavý dům. "Tomu se říká Parlament a šlapou tu jen cikánky," upřesňuje. Míjíme křižovatku a za ní po levé straně parkoviště kamionů - ani tady děvčata nezahálejí. Pak ještě vpravo zaregistruji penzion ADÉLA, kde prý nejstarší řemeslo provozují nejhezčí holky z trasy. Pak už nestačím číst ani nápisy lákající do jednoho hnízdečka lásky za druhým. Kolegové mě ještě upozorňují na podnik s příhodným názvem - ALIBI. Před časem tu vypadla z okna jedna z prostitutek. Nezjistilo se, že by na jejím těžkém zranění měl někdo podíl. Naštěstí pád přežila.

A jedeme dál. Tak, tady údajně postává podél silnice jedna holka vedle druhé. Dnes ne. Zřejmě před námi projela policejní hlídka. Holky se pak schovávají kam se dá. Skáčou do lesa, do křoví, zabíhají do podniků... Míjíme odpočívadlo, kde kralují Bulharky. Pravidelně tu prý houfně postávají před všudypřítomnými zástupy křiklavě vyvedených trpaslíků. K našemu údivu však žádné nevidíme! "Sakra, kde jsou? Á, támhle, holky si šly něco koupit!" hodnotí situaci jeden z kriminalistů. A skutečně. Od jednoho ze stánků se odlepí asi deset "mladých dam" a vzápětí už vyzývavě obestoupí bílý vůz s německou státní poznávací značkou. Dívka v jasně červeném koženkovém sáčku visí loktem na dveřích u řidiče a spoře zahalená ňadra strká potenciálnímu zákazníkovi až pod nos.

Obracíme se. Dolů se vlečeme za kamiónem. Před penzionem ADÉLA , který míjíme tentokrát z druhé strany, postává několik prostitutek. " Viděl jsi tu brunetu? To byla ta feťanda!" volá kriminalista ze zadního sedadla. Jeho kolega přisvědčuje, že dívku poznal a přidává její jméno. "A nám tvrdila, že nešlape. Že tam má jen tetu!" rozčiluje se. Je 20.10 hod., vracíme se domů. Teplice se s námi loučí obrazem zvracejícího zfetovaného kluka, který se v předklonu s rukama na žaludku potácí z místní herny. Jarmila Hrubešová, Ivana Baláková Foto: archiv Policie ČR

 

Viz také: Prostituce má svá úskalí (článek z červencového čísla)