|
||
| Duben je takový zvláštní měsíc. Nejen že v něm
vylézají hadi a štíři, ale na našich silnicích se opět po zimě začínají
hemžit nejrůznější přibližovadla, uložená přes zimu v garážích, kůlnách,
stodolách či sklepích. Jejich řidiči se po zimním spánku dostávají do provozu,
který oproti předešlému roku opět o něco zesílil. A tak byl duben po řadu let, tak
jako třeba březen - měsíc knihy, vyhlašován měsícem bezpečnosti silničního
provozu. Mělo to být jakési připomenutí všech řidičských povinností - bývaly
posilovány hlídky dopravní služby, v některých okresech na nejisté řidiče padl
děs a nevyjížděli v dubnu vůbec - už třeba proto, že neměli vozidlo úplně v
pořádku a že pravděpodobnost postihu byla v dubnu větší než jindy. On totiž
obvykle po skončení „měsíce" nastal útlum, mimořádné akce skončily a vše
se vrátilo do starých kolejí. Ostatně něco zcela podobného se stalo vloni na podzim,
po zavedení padesátikilometrového limitu v obcích.
|
Jeden dva měsíce byly častější kontroly, i
piráti si dávali trochu pozor. A dnes? To jistě zná každý z nás. Jedete-li v obci
padesátkou, většina z těch, kteří vás předjíždějí, si významně ťuká na
čelo, proč zdržujete. Takže vyhlašování nárazových akcí asi velký smysl nemá, důležitější je důsledná kontrola a nekompromisní postih těch nejzávažnějších řidičských hříchů, které nejvíce ohrožují bezpečnost, jako nedání přednosti, jízda na červenou, předjíždění kolon apod., prostě to, co všichni známe, ale co se bohužel málokdy postihuje. Kontroly stále bývají jen statické, nějaké to měření rychlosti a občas fotodokumentace přestupků na křižovatkách. A tak duben, ač oficiálně nevyhlášen, by měl pro každého z nás znamenat výzvu ke zvýšení ohleduplnosti k druhým - protože svoboda jednotlivce musí opravdu končit tam, kde začíná svoboda druhého.
|
|
|
||
