top1.gif (5034 bytes)top2.gif (1385 bytes)


Jatka na silnicích
 

BILANCE NEHODOVOSTI ZA LOŇSKÝ ROK JASNĚ DOKAZUJE, ŽE ÚČASTNIT SE SILNIČNÍHO PROVOZU JE STÁLE RIZIKOVĚJŠÍ. PŘITOM DOŠLO K POZORUHODNÉMU POSUNU V POMĚRECH VÁŽNÝCH A MÉNĚ VÁŽNÝCH NÁSLEDKŮ HAVÁRIÍ. A TAK SI PARADOXNĚ PŘI NIŽŠÍM POČTU NEHOD OPROTI ROKU 1996 VYLEPŠILA SVŮJ APETIT SMRT, ZATÍMCO HMOTNÉ ŠKODY A PŘEDEVŠÍM POČET LEHKÝCH ZRANĚNÍ ZAJÍMAVĚ POKLESLY. PŘESTO MINULÝ ROK ZAUJAL V POČTU NEHOD (ALE PRÁVĚ TŘEBA I VE VZNIKLÝCH ŠKODÁCH) DRUHÉ MÍSTO ZA POSLEDNÍCH TŘICET LET.
 
Lví podíl 92 procent všech havárií náleží řidičům motorových vozidel a z toho tři čtvrtiny připadají na řidiče osobních vozů, kteří mají na svědomí 935 mrtvých (79 %). Varujících je také 52 mrtvých při nehodách motocyklů a 21 u malých motorek a mopedů. O morálním úpadku automobilistů pak svědčí zvyšující se počet případů, kdy viník nehody z místa ujel; loni to bylo u 16 158 kolizí, při nichž zemřelo 34 osob a 1202 bylo zraněno.

nehoda.jpg (8278 bytes)

A jaké byly nejčastější příčiny?

Chyba není ani v technice, ani v okolnostech provozu. Je v lidech. Nejvíce nehod - i těch se smrtelnými následky - připadá na nesprávný způsob jízdy (až 60 %); řidiči především nevěnují dostatečnou pozornost řízení, které pak často nezvládnou, nesprávně předjíždějí, zhusta jezdí v protisměru a nedodržují bezpečnou vzdálenost. Druhou nejčastější příčinou je nerespektování přednosti v jízdě. Až na třetím místě je zavinění kolize nepřiměřenou rychlostí, kterou řidiči nepřizpůsobili stavu vozovky (nejvíce mrtvých vůbec!) či vozidla a hustotě provozu.

Přibylo také nehod pod vlivem alkoholu s dvanáctiprocentním podílem na smrtelných následcích. Opět vedou řidiči osobních vozů, ale dobře na tom nejsou ani chodci a cyklisté a poměrně vysoký podíl profesionálů v nákladních autech je víc než zarážející.

Kdy a kde dávat větší pozor?

Největší úrodu nehod zaznamenal červenec, nejvíce obětí na životech pak září a prosinec. Nehodově byly nejhorší pátky, pondělky a středy, přičemž pátky a soboty by se daly nazvat dny smrti, ale více lidí umíralo i o pondělcích a nedělích.

Území obcí se sice stala dějištěm až tří čtvrtin kolizí, které však v následcích o hodně zmírnily. Obrovskou zásluhu na tom má koncem roku zavedená „padesátka" a hlavně její vcelku razantní kontrolování. Havárie s nejhoršími následky se odehrály na silnicích I. třídy a situace se zhoršila na silnicích III. třídy.

Každá pátá registrovaná nehoda se stala v Praze, nejvíce lidí umíralo na Moravě a ve středních Čechách. Vrátím se k otázce v mezititulku: Kdy a kde dávat větší pozor? Měl jsem možnost prostudovat si podrobné statistické materiály celé. A proto musím odpovědět: „Vždy a všude!"
 
 

[ Duben býval měsíc bezpečnosti ]  [ Bezpečně na dálnicích ]  [ Ramer 7M ]


Obsah

 

Poslední změna:
26.04.1998