|
||||||||||
| V MINULÉM
ČÍSLE JSME UVEDLI, ŽE PŘI PREZENTACI SEBEOBRANY BUDEME V NAŠEM SERIÁLU
POSTUPOVAT OD JEDNODUCHÝCH A MÉNĚ NEBEZPEČNÝCH PRVKŮ AŽ K OBRANĚ PROTI ÚTOKU
POMOCÍ PŘEDMĚTU NEBO ZBRANĚ. PRVNÍM CVIKEM, JEHOŽ POUŽITÍ V SEBEOBRANĚ SI
UKÁŽEME, JE VYTRŽENÍ Z RŮZNÝCH ÚCHOPŮ ÚTOČNÍKA. PŘESTOŽE UCHOPENÍ RUKY
PROTIVNÍKEM NEZNAMENÁ VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ REÁLNÉ NEBEZPEČÍ, SCHOPNOST SE Z
ÚCHOPU CO NEJJISTĚJI DOSTAT JE ZÁKLADEM SEBEOBRANNÉHO UMĚNÍ. NAVÍC I PŘI TAKTO
JEDNODUCHÝCH SITUACÍCH LZE NACVIČOVAT ZÁKLADNÍ PRINCIPY SEBEOBRANY, JAKO JE VYUŽITÍ
JEDNODUCHÝCH PÁK, MOMENTU PŘEKVAPENÍ, ŠVIHU KONČETINY ČI POHYBU CELÉHO TĚLA.
EXISTUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ ZPŮSOBŮ, JAK SE VYTRHNOUT Z ÚCHOPŮ. BUDEME SE PROTO SNAŽIT
VYBRAT OPTIMÁLNÍ REPREZENTATIVNÍ VZOREK.
|
||||||||||
Hlavní zásady:
Vytržení z úchopu ruky na stejné straně tělaVytržení odtlačením malíkové hrany
|
Vytržení za pomoci pohybu tělaRuku rozevřeme a současně s ní prudce zamíříme proti genitáliím útočníka. Zároveň s tím vykročíme nohou vedle protivníkova těla. Pak současně s ukročením druhé nohy stranou a prudkým otočením bokem k útočníkovi vytrháváme ruku z úchopu (ruka se vytrhává palcovou stranou předloktí a zůstává v lokti pokrčená). Pokud jde o vážnější konflikt, lze využít vytržené ruky k okamžitému seku malíkovou hranou (šuto), a to prudkým natažením paže. S využitím momentu překvapeníÚtočníkův úchop lze také oslabit využitím momentu překvapení. Toho nejlépe dosáhneme tím, že současně s pohybem uchopené ruky k soupeřovým genitáliím naznačíme úder dlaní na protivníkův obličej (úder nutno zastavit těsně před útočníkem). Pokud přitom navíc ze sebe vydáte co nejstrašnější výkřik, pak máte zaručeno, že protivníkův stisk povolí natolik, že se z jeho úchopu bez problémů dostanete. Musíte zareagovat okamžitě, neboť soupeř se může brzy vzpamatovat a stisk opět zesílí. <pokračovaní> K. Guzek, red. Milija |
|||||||||
| |
||||||||||
Poslední změna:
26.04.1998