Každé léto si lidé v našich zeměpisných šířkách chtějí užít toho mála teplého počasí, které je nám v našem klimatickém pásmu vyměřeno. Děti mají prázdniny, dospělí si berou dovolenou a většinou prchají ze stresujících měst do náruče přírody, nejlépe někam k vodě, je-li teplé počasí. Chtějí si v přátelském podnebí užít volnosti, dopřát si klidu a pohody. Nahrnou se do rekreačních center, třeba do jedněch z nejoblíbenějších, jimiž jsou přehradní nádrže - obrovské vodní plochy, obklopené plážemi a ubytovacími, zábavnými a sportovními zařízeními. Mezi lidmi, kteří si chtějí jen odpočinout, se však vyskytuje i určité množství jedinců, kteří si čas volna vysvětlují jako příležitost k sobeckému řádění, uvolnění ze společenských norem a odložení morálních zábran. Proto je třeba, aby na takových místech v turistické sezóně dohlížely na pořádek a dodržování obecně závazných vyhlášek a zákonů policejní hlídky.
Pobřeží kolem přehradní nádrže však představuje rozsáhlé území; obhlížet z pevniny, co se kde děje, je zdlouhavé a dostat se pohotově na protější břeh po souši takřka nemožné. A tak místem skýtajícím nelepší přehled a zároveň nejrychlejší a nejkratší cestu od jednoho břehu k druhému je vodní hladina. Policisté se při své práci na přehradě bez pomoci rychlého a spolehlivého plavidla prostě neobejdou, a proto jako každý rok bude i letos brázdit vody přehrady Hracholusky policejní motorový člun. Jen díky němu lze uhlídat neukázněné plavce a majitele lodí, kteří nerespektují stanovené předpisy. D o boje se sezónními rušiteli pořádku v oblasti přehrady tentokrát policisté vytáhnou s novou technikou. Jejich akceschopnost je totiž posílena novým a výkonnějším motorovým člunem Johnson 90.	Jeho lesklý bílý trup k nám míří rychlostí střely a zanechává za sebou široký pás stříbřitě zpěněných vln. Než se vzpamatujeme, přiráží k molu a na něj vyskakuje podpraporčík Josef Rada a jeho kolega poručík Josef Kohout, oba z Obvodního oddělení policie ČR Město Touškov, které policejní dohled na přehradě Hracholusky zajišťuje. Vlastnosti nového plavidla si policisté nemohou vynachválit. Od Josefa rady se dozvídáme, že Johnson 90, motorový člun švédské výroby, se při maximálním výkonu dokáže po hladině přehrady pohybovat rychlostí dosahující až 55 kilometrů za hodinu.
Potom se ptáme na službu. „V letní turistické sezóně zajišťujeme pravidelně službu o víkendech, kdy se počet rekreantů znásobuje, ale podle potřeby se dostaneme na přehradu i v týdnu, „říká poručík Kohout. „Záleží totiž také na počasí," upřesňuje jeho kolega. Ale náš rozhovor zůstává z nedostatku času spíš jen v rovině společenské konverzace. Posádka člunu už spěchá za svými povinnostmi. Šroub motoru se hluboce zarývá do vodní hladiny a loď se rychle vzdaluje od přístaviště. U železobetonové hráze pak hovoříme s několika lidmi, kteří na přehradě pracují. „Bez policejního dozoru by si na vodě i na březích dělal každý, co se mu zlíbí. Kdekdo by tu chtěl jezdit třeba na vodních skútrech, a to by při malé šířce vodní nádrže mohlo být zejména pro plavce dost nebezpečné," vysvětluje jeden ze zaměstnanců vodního díla. Všichni jsou pak zajedno, že policistů je zde rozhodně třeba: „Kdyby tu mohli být častěji, jenom by nám to všem prospělo." Věci se ale mají tak, že službu na přehradě zajišťují policisté z obvodního oddělení, kteří musí plnit ještě další, běžné úkoly. Ačkoli mají již řadu zkušeností, nejsou to vlastně žádní specialisté - oddíl, který by byl určen výhradně pro službu na přehradě, zatím neexistuje.

 

^{Člun Johnson 90 na přehradě Hracholusky}